Recenze: Kečupová mračna

Ahoj!

Je dopoledne a já mám pro Vás recenzi. Podle názvu víte, že se jedná o knihu Kečupová mračna. Jedná se o knihu, kterou napsala spisovatelka Annabel Pitcherová. Snad se Vám recenze bude líbit.


Anotace:
Patnáctiletá Zoe tráví noci neobvyklým způsobem: v zahradní kůlně píše dopisy Stuartu Harrisovi, usvědčenému vrahovi odsouzenému k trestu smrti, toho času v texaské věznici. Je přesvědčená, že jen on může pochopit její neobvyklý příběh. O jejím tajemství nemá nikdo v okolí ani zdání, přesto se rozhodla svěřit ho papíru, v naději, že tak odčiní své chyby.

Můj názor:

Kniha je úplně jiná než ostatní. Je napsána formou dopisů. Celá kniha jsou dopisy, které píše hlavní hrdinka. To je na této knize jedinečné. Takové neobvyklé. Jistě, že se objevují v knihách dopisy, ale tady to jsou jen dopisy. No nic, jdeme k celkovému ději.

Děj:

Zoe píše dopisy z jednoho prostého důvodu. Někoho zabila. Dusí to v sobě. Chce to někomu říct, ale nemůže. Dostala by se do problémů. Tak se rozhodla pro formu dopisů. Píše je do věznice. Vězni, který je právě zatčen, kvůli vraždě. Píše mu to, aby se vyjádřila, jak se cítila, a hlavně, musela se svěřit. Večer se zašívá v kůlně a píše dopisy. Konkrétně panu Stuartu Harrisovi. Ten v květnu jde na popravu. V dopisech začne postupně popisovat dny před tou strašnou událostí. Částmi jsem si připadala, jako kdyby to byl normální děj. Velkou část příběhu má věnovanou lásce ke dvěma klukům. V vyprávění o své rodině, o dvou mladších sestrách a matce. 

Tahle kniha je jiná i z jiných důvodů, než jsou dopisy. Kniha nekončí happy endem, hrdinka se sice zamiluje, ale do dvou kluků. Kterého si vybere? To jsem se chtěla co nejdříve dozvědět, takže jsem četla pořád v kuse. Ještě jsem nezmínila, jak se ti dva kluci jmenují. Aaron a Max. Dva bratři.

Postavy:

Zoe- Zoe není její pravé jméno. Je to hodná holka, aspoň já jsem to tak poznala z dopisů. Zoe se zajímá o ptáky. Jo, velice zajímavé.

Aaron- Podle všeho hezký, hodný, a normální kluk. 

Max- Opět hodný, hezký. Nevím co říct dál.

Dot- Její mladší sestra, která nemluví. Ale rodina se s tím vypořádává dobře.

Obálka:

No, řekněte mi, koho by nezaujala takové pěkná obálka. S ptáčky na boku je originální. Červená barva se taky moc na knihách nevidí. A proč ti ptáci. Má je ráda. A konkrétně jsou to kukačky, které se vrací domů. A ta červená má taky svoje vysvětlení.




Já bych Vám moc ráda řekla, kohozabila, ale jak asi tušíte, bude to buď Aaron nebo Max. Jeden z nich. Nebudu říkat, protože by to pak už nemělo smyl. A to jak ho zabila, tak mě taky překvapilo. Řeknu Vám jen jedno. Nezabila ho sama.


Příběh, velice neuvěřitelný, který se vešel jen do 270 stránek si zaslouží. Kde ji seženete nejlevněji se dozvíte na Srovname.cz

98%

Četli jste už tuto knihu?

Líbí se Vám moje recenze?

Natka♥♥