Ze života knihomola

Ahoj!

Vítám Vás u dnešního Ze života knihomola. Já si myslím, že tento začátek není potřeba nějak více okecávat, protože už víte, o co v tomto článku jde.

Jak už jsem minulý pátek říkala, že někam jede, a že o tom bude celý dnešní článek. Tak celý o tom nebude. Nebudu nějak více napínat, takže Vám řeknu, kde jsem byla. Na TITANIKU. Výstava v Praze. Já Vám řeknu, že kdo tam ještě nebyl, tak ať nemešká čas. Bylo to tam úplně úžasné. V mobilu mám 150 fotek a videí. No, já jsem z Havířova, takže do Prahy jsme to měli trošku dál. Takže jsme vyjeli v 6 hodin ráno a.. jeli jsme. Ještě jsme byli ve Vysoké nad Jizerou. Vysoko to bylo, to jo. ☺ No a pak jsme vlastně jeli už do Prahy. Když jsme jeli po dálnici tak jsme se před Prahou sekli, protože se tam něco opravovalo. A já pořád hysterčila, že to nestihneme. Měli jsme totiž vstupenku n a17:30. Já jsem pořád v autě mlela, že máme na to jen 20 minut, takže ať nikoho taťka nepouští před nás. Ono, bylo 16:10 a já jsem se nějak nekoukla na hodiny, a koukala se jen na minuty. Takže proto jsme měli jen 20 minut. Taťka mi říkal, že si myslel, že jsem asi spadla z větve, protože jsme měli teda hodinu a 20 minut. Já jsem se v autě rozbrečela smíchy, protože mi nikdo nic neřekl, a já byla zbytečně vyplašena. No a pak jsme se teda ubytovali a jeli jsme autobusem do Prahy - Letňany.  Takže jsme tam byli. Bylo to ÚŽASNÉ. Všude byly originály, teda skoro všude. Na začátku prohlídky jsme dostali takový palubní lístek, který se v té době dostával. A na něm byli informace a určitém člověku, který v té době cestoval Titanicem. Já jsem byla nějaký Ernest a bylo mi 25 let a jsem ze 3 třídy. Pak ke konci prohlídky byla na stěně tabule a tam jsme se měli najít, jestli jsme přežily nebo jsme umřeli. Já, kupodivu, jsem přežila. Takový palubní lístek dostane každý. A teď Vám řeknu, co byl můj taťka. Byl 9- ti týdenní dítě, dívka, a přežil. Byl ta žena, která se dožila 97 let, jako nejstarší žena z Titanicu. ☺☻Kdo tam ještě nebyl, a chystá se tam, tak nebudu nic víc k tomu říkat. Ještě Vám tu ukážu pár fotek.

V sobotu ráno jsme se probudili (jak nečekané). Pak jsme se šli projít po Praze. To Vám řeknu, naposledy jsme tam byli v létě 2015 a pořád tam je milión Japonců na prohlídkách. Pro některé, co v Praze žijí, a jsou venku každý den, tak to není nic nového. Pro mě je to něco, co se v Havířově nikdy nestane. A taky tam byl Avon pochod proti rakovině prsu. O tom jsem se dozvěděla ráno, bylo to pro mě překvapilo. Já jsem na takovou akci vždy chtěla. Tam kde budou slavné osobnosti. Staroměstské náměstí bylo úplně růžové. Pochod jsme s nimi nešly, ale se ségrou jsme se koukali po slavných. Nikoho jsme nezahlédly, protože se tam nedalo hýbat. Tak jsme se rozhodli, že pojedeme domů. Ještě než jsme jeli domů, tak jsem se stavila v Paláci knih. Bylo tam strašně moc knih. A já nevěděla, kterou si chci koupit. Ale nakonec, po dlouhém zvažovaní, jsem se rozhodla pro GIRL ONLINE NA TURNÉ.

Na tuhle knihu se už moc těším.

Doma je něco, kam jsme chtěly jít. Skupina SLZA. Samozřejmě, že jsme tam šli. To taky bylo úžasné. Mám i autogram. 

Takže dostávám se k minulému týdnu. Začátek týdne byl klidný. V pondělí 13.6 jsme měli 5 hodin ve škole PRVNÍ POMOC. Bylo ot velice poučné, ale po dlouhé době, mě to začínalo nudit. Ale pak přišla i zkušební část, jakože třeba někoho oživovat, a to mě dostalo do správné nálady. Když jsem ve 13:00 přijela domů, tak jsem šla psát články na blog. A jelikož jsem se nemusela učt, tak jsem se pustila do knihy GIRL ONLINE.¨

V úterý jsem nešla do školy. Měli jsme totiž ředitelské volno. Takže jsem seděla doma a četla si. No, jen ráno, protože odpoledne jsme šli k zubařce. 

Dostaneme se rovnou k tomuto týdnu.
V pondělí 20.6 jsme měli Den Dětí. Já vím, sice opožděně, ale je to tak. No a protože jsem deváťák tak jsem pořádala. Byla jsem celý den v tělocvičně na stanovišti č. 12. Myslela jsem si, že to bude sranda, ale nebyla. Ty děcka jsou prostě děcka. A to jsou na druhém stupni. ???
Ale nějak jsem to přežila.
Doma jsem si sháněla učebnice na gympl.
Ve čtvrtek jsem hrála po opravdu hodně dlouhé době florbal. Byly to totiž zápasy All Stars a to je na naší škole dlouhodobá tradice. Vždy se hraje florbal a k tomu ještě nějaké další hry (vybíjená, házená) a letos to byla házená. Já jsem brankářka, oceněná( ne, jakože vyhrála jsem pohár nejlepší brankářka starších žákyň v roce 2015) ☺. No, hráli jsme proti učitelkám a bývalým žákyním naši školy. 

A konečně dnešek. Pátek. Měli jsme rozlučku s deváťaky. Celá škola se každoročně schází v kině, kde se vše koná. Deváťaci si připravují videa na rozloučenou. My jsme to letos měli speciální, protože k fotkám, jak s námi ubíhal čas, přibila i parodie na učitele. Ti kteří chtěli, si vybrali učitele a pak se natočilo to, co je u nich nejčastější. Jakože hlášky, pózy, atd.. 
Já jsem hrála p. uč. Bolkovou. 
A po tom jsme měli film, Řachandu. Já už ji viděla, takže jsem si to jen zopakovala...


Ve čtvrtek byly hrozné pařáky. Vlastně, teď sedím u PC a venku je 30°C a já jsem v pokoji kde je asi 20°C. Nejchladnější místnost u nás doma. A jsem za to strašně ráda.

To by bylo vše z tohoto dílu. Je toho poměrně dost a těm, kteří to přečetli až do konce, tleskám.

Natka♥

Líbil se Vám tento článek?